Zakladatelem homeopatie je německý lékař Samuel Hahnemann (1775 – 1843). Objevil nebo znovu odhalil a definoval důležité životní principy a dospěl k závěru, že léčba je logický proces. Vše sepsal v knize „Organon léčebného umění,“ kde jsou zákony, teze a definice týkající se filozofie a léčby.
Principy homeopatie:
- princip podobnosti, podobné se léčí podobným, similia similibus curantur (homeo = stejný, pathos = nemoc).
- princip nekonečně malého dávkování léku, tzv. ředění a potencování
Homeopatické léky jsou velice zředěná potencovaná substance, která pochází z přírody. Jsou to rostliny, minerály, kovy, živočichové, živočišné substance (např. mléko, hadí jed) i produkty lidských nemocných tkání. Viz. níže ilustrace č.1
Protože homeopatické léky jsou ředěné a potencované nebo-li dynamizované, ve vyšších potencích již není přítomna surová léčebná látka a lék působí na energetické úrovni (na úrovni informace). Tato úroveň léčebné aktivity je materialisty popírána.
Každý lék je specifický energetický vzorec zhotovený z původní hmotné substance, podle ní je pojmenován a odpovídá vzorci psychického zranění. Tato zranění sahají k prvopočátkům dějin lidstva. Jsou to archetypální vzorce lidské úzkosti, které se objevují v pohádkách, v legendách, v řecké mytologii a řeckých dramatech, v Shakespearových hrách i v moderní psychologii. Viz. níže ilustrace č.2
ILUSTRACE Č. 1 - MOZAIKOVÝ BLOK TZV. INCHES (autor: Drahomíra Tonová)
ILUSTRACE Č. 2 - MOZAIKOVÝ BLOK TZV. INCHES (autor: Drahomíra Tonová)
Zneužití těchto autorských ilustrací může mít právní důsledky.